Pergi ke kandungan

Nulu Bombalai

Coordinates: 4°23′41″N 117°52′35″E / 4.39472°N 117.87639°E / 4.39472; 117.87639
Mantad Wikipedia
Nulu Bombalai
Nulu Bombalai is located in Malaysia
Nulu Bombalai
Nulu Bombalai
Pata i popokito do kinoyonon Nulu Bombalai id Malaysia.
Titik bobos akawas
Kinawas531 m (1,742 ft)
Prominence212 m (696 ft)
Coordinates4°23′41″N 117°52′35″E / 4.39472°N 117.87639°E / 4.39472; 117.87639
Naming
Native nameGunung Bombalai (Malay)
Geografi
LokasiBoogian Tawau, Sabah, Malaysia
Geology
Last eruptionHolosen

Nulu Bombalai nopo nga iso kon nulu kitapui id Boogian Tawau, Sabah, Malaysia.[1] Kodimpot o nulu diti do kinawas lobi kuang 531 meter (1,742 kaki).[2]

Nulu diti nogi nga soboogian mantad do medan nulu kitapui Tawau i manakadai kumaa kowoowoyoon topografi i poingulai id Semenanjung Semporna id boogian Koibutan Kosilahon Borneo om ponong kabaatan do lembah id boogian taatanga'.[3][4][5] Kon nulu kitapui i osiriba nopo nga poinladsong id koibutan do Pulou Sebatik om kiwaa kawah alaab lobi kuang 300 m pinibabak kumaa id ponong kabaatan. Duo koluyungon lava tomulok nopo nga poinaru sumomok do dataran kotogisan. Koluyungon diti nopo nga noroitan do lobi omulok mantad ko' radiokarbon koluyungon lava kitadauwulan lobi kuang 27,000 toun pogulu diti, om penyemperitan lava balastik i potilombus kumaa timpu Holosen.[6] Kaharaan ababayan geoterma nopo nga nokoluput id konuluhan posorili.[7][8]

Intangai nogi

[simbanai | simbanai toud]
  1. Shalina R. (31 October 2017). "Ministry exploring volcano tourism in Tawau". The Borneo Post. Pinoopi mantad sand̠ad ontok 20 May 2019. Linoyog ontok 20 May 2019. In Sabah, Tawau's Bombalai volcano is currently a dormant volcano and, since it estimated to have erupted thousands of years ago, it can be regarded as an ancient crater. Bombalai cinder cone is only a half-an-hour jungle walk from the entrance of Tawau Hills National Park.
  2. Malaysia. Jabatan Penyiasatan Kajibumi. Borneo Region (1962). Memoir.
  3. North Borneo. Geological Survey Department (1960). Annual Report of the Geological Survey Department.
  4. Borneo, British Territories. Geological Survey Dept (1960). Annual Report of the Geological Survey Department, British Territories in Borneo. Government Printer.
  5. T. R. Paton (1963). A Reconnaissance Soil Survey of the Semporna Peninsula, North Borneo. H.M. Stationery Office.
  6. Peter S. Bellwood (1988). Archaeological Research in South-eastern Sabah. Sabah Museum and State Archives. ISBN 978-983-99532-0-6.
  7. Rosemary Gillespie; D. A. Clague (2009). Encyclopedia of Islands. University of California Press. p. 112. ISBN 978-0-520-25649-1.
  8. Baba Musta; Hennie Fitria W. Soehady E.; Sanudin Tahir (2008). "Geochemical characterization of volcanic soils from Tawau, Sabah" (PDF). Bulletin of the Geological Society of Malaysia. Geology Programme, School of Science and Technology, Universiti Malaysia Sabah. Pinoopi mantad sand̠ad (PDF) ontok 22 October 2017. Linoyog ontok 22 October 2017.